10 Kvě Miroslav Sekera
Miroslav Sekera se narodil v roce 1975 v Praze, dětství a rané mládí prožil v Benátkách nad Jizerou. Nevšední talent rozpoznala v jeho 3 letech dnes již legendární prof. Zdena Janžurová a ujala se jako první jeho hudebního vzdělávání. Do svých 12 let Sekera rovnocenně ovládal nejen klavír, ale i housle, takže s oběma nástroji uzavřel základní hudebně-vzdělávací cyklus. Tento již tehdy neobyčejný postup mu přinesl i dětskou roli zázračného Amadea ve Formanově stejnojmeném filmu, kde ve známé scéně jako mladý Mozart vystupuje s oběma nástroji před papežem v Římě.
Po absolutoriu na ZUŠ ve Voršilské ulici v Praze housle odložil a trvale obrátil svou pozornost ke klavíru. Byl přijat na pražskou konzervatoř do třídy prof. Evy Boguniové. Souběžně se dále vzdělával ve třídě prof. Martina Ballýho, u kterého kromě toho navštěvoval letní klavírní kurzy v Písku. Formální hudební vzdělávání ukončil v roce 1999 na HAMU ve třídě prof. Miroslava Langera.
Jako sólový hráč je laureátem 1. ceny soutěže F. Chopina v Mariánských Lázních, 1. ceny v soutěži HAMU (s přidruženým stipendiem firmy Yamaha) a 1. ceny mezinárodní soutěže J.Brahmse v rakouském Portschachu. S podporou nadace Českého hudebního fondu pořídil pro Multisonic sólovou desku. V rámci tohoto projektu vznikly kriticky ceněné nahrávky vrcholných děl J. Brahmse, D. Scarlattiho a M. Moszkowského. V návaznosti na tyto úspěchy navštívil Sekera jako sólový i komorní hráč prestižní pódia, zejména ve Vídni (Wien Konzerthaus, Musikverein), ve Washingtonu (The Kennedy Center) a mnoha dalších městech po celém světě.
Miroslav Sekera vyniká ve své generaci všestranným přístupem ke koncertnímu vystupování a každodenní hudební praxi. Pro svůj věhlas špičkového komorního hráče a zejména schopnost číst a interpretovat obtížné moderní partitury si ho vyžádal soudobý americký skladatel Joseph Summer, aby v produkci Albany Records a Navona Records nastudoval a nahrál premiérové desky jeho skladeb.
Sekerův praktický i umělecký záběr mu umožňuje obsáhnout všechny segmenty koncertního vystupování. Vystupuje jako komorní partner s houslistou Josefem Špačkem, mezzosopranistkou Dagmar Peckovou a někdejším vedoucím hornové sekce Berlínské filharmonie Radkem Baborákem, v současnosti nejoceňovanějším hornistou své generace ve světě. Sekera byl hostujícím sólistou několika projektů symfonického orchestru FOK, spolupracuje pravidelně i s Českým rozhlasem. Pražskému publiku se v nedávné minulosti představil především jako fenomenální interpret Chopinovy a Lisztovy klavírní hudby. Na dvou recitálech v pražském Rudolfnu a koncertní síni při kostele sv. Vavřince provedl kromě jiného i 24 Chopinových preludií a Lisztovy virtuózní parafráze italských oper. Na pražské hudební scéně způsobila tato interpretace skutečný rozruch a stala se senzací letošní sezóny. Ve své kritice poznamenal prof. Cyril Höschl: “Byl to jeden z koncertů století. Miroslav Sekera je fenomenální pianista a přitom až neadekvátně skromný, dosud prakticky bez PR. V sobotu večer jsem názorně shledal, co je ona muzikálnost, jež dělí výborné muzikanty od těch vrcholných. To soustředění, ten hluboký ponor, tu službu hudbě a nikoli své slávě, a skrze onu službu jakási magie, jež rozechvěje každého, kdo má jen trochu citu a sluchu. Neskutečná pianissima i v laufech na hranici slyšitelnosti (vzpomínám na Ohlssona). Robustní technika. Jakmile začal, ihned mne zaplavil pocit, že se mu nemůže nic stát, že je vysoko nad tím, že nemá limity. Měl plné Rudolfinum, čemuž jsem byl moc rád, i balkony, a ohromné ovace včetně volání, dupání a standing ovations v salvách obdivu. Pak přišly přídavky a zdálo se, že by mohl pokračovat až do rána, kdyby nebral ohled na pořadatele…”
Foto: Ilona Sochorová